
ODDĚLENÍ HERECTVÍ
Vedoucí oddělení

Yvetta Blanarovičová
Tajemník oddělení

Petr Batěk
KONCEPCE VÝCHOVY MLADÝCH HERCŮ
Výběr studentů
Při výběru i následném studiu je třeba respektovat dnešní možnosti uplatnění herců po absolutoriu.
30 procent mladých herců odchází do stálého angažma v divadlech.
50 procent zůstává na volné noze a uplatní v televizi,dabingu,moderování a příležitostnou prací v divadle,muzikálech
20 procent se věnuje práci v marketingu a v ostatních uměleckých oborech.
Konzervatoř by měla studenty připravit na všechny alternativy následné obživy a vybrat pro studium vhodné adepty.
Výchovné cíle bych rozdělila do těchto kategorií:
rozvoj osobnosti, obecná vzdělanost, herecké řemeslo, etika herce
základy všestranné kreativity
ROZVOJ OSOBNOSTI
-posílení volních vlastností,schopnost překonávání překážek
-úspěch,neúspěch vnímat jako hnací motor
-pojmenování sebe sama jako základního hereckého typu a rozvoj své všestrannosti
-boj se studem, schopnost otevřít se jako základ kreativity
OBECNÁ VZDĚLANOST
-vnímání kulturního světa a snaha o nalezení osobního vztahu k současné dramaturgii
-společná návštěva divadel, koncertů,výstav,četba-rozbor
-návštěva zkoušek v divadle,rozbor postavy,záměr režiséra a interpreta
-dramaturgické minimum-náhled na postavu v kontextu hry
HERECKÉ ŘEMESLO
-nácvik emocionální pružnosti,schopnost rychlé proměny pocitů
-rozšíření emocionální škály
-technika ,cvičení paměti, vizualní i verbální
-vnitřní i vnější proměna postav-fyzická odlišnost podle typu
-propojení fyzické dovednosti s vnitřním obsahem
ETIKA HERCE
-profesionalita,dochvilnost,kázeň,úcta,morálka
-duševní hygiena,relaxace po napětí
-sebeprezentace v mediích a při konkursech
-komunikace s novináři,základy společen.chování
-stavovská čest a související herecké „manýry“
ZÁKLADY VŠESTRANNÉ KREATIVITY
-práce před kamerou,fotoaparátem
-práce s textem-autorské minimum,moderace,vlastní autorské psaní moderace
-rozhlasové a dabingové herectví-práce s mikrofonem.

Yvetta Blanarovičová
Vedoucí oddělení
Hlavní obor herectví
Yvetta Blanarovičová je česká herečka, zpěvačka a pedagožka slovenského původu,
známá svým výrazným hlasem, jevištní přirozeností a mnohostranným talentem.
Začala studovat housle a operu na Konzervatoři v Žilině, poté přešla na Státní
Konzervatoř Praha, kde vystudovala obor hudebně dramatický. Během své kariéry
ztvárnila řadu hlavních rolí rolí v muzikálech / MY Fair Lady, Cats, Man of La
Mancha, Balada pro banditu, Malované na skle, Carmen, Balada pro banditu,
Pokrevní bratři, Angelika, Mata Hari, atd/, činoherních představeních /Viola, Vysoká
hra, Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka, atd/, filmech /Kdo se bojí utíká, O
princezně Jasňance a létajícím ševci, Princezna ze mlejna I., II., Golet v údolí,
Zkouškové období, seriálech - Pojišťovna štěstí, Ulice, Přítelkyně z domu smutku,
slovenská Ordinácia v rúžovej záhrade, Špunti na cestě, Krejzovi, a dalších/. Věnuje
se výchově mladých talentů. Je zakladatelkou Nadace La Sophia a ředitelkou
Mezinárodní soutěže Talent La Sophia, která podporuje sportovně a umělecky
nadané děti a mládež. Je nositelkou prestižní divadelní ceny Thalie /My Fair Lady/,
byla nominovaná na cenu Český lev /Princezna ze mlejna/, Cena za herecký výkon
na Festivalu ve Zlíně, Nové město nad Metují. Získala řadu ocenění na filmových
festivalech i v zahraničí /2.hlavní ceny Saint Etienne - Francie, Samara- Rusko/
Koncertuje, moderuje a zpívá. S divadlem Imaginace a představením Causa Franz
Kafka hrála po celé Evropě / Německo, Francie, Švýcarsko, Rakousko, Itálie/
Natočila řadu CD - Santa Maria, Muž z La Manchy, Vosková panenka, a další/

MgA. Renata Drössler
Vedoucí oddělení (odd.jazz zpěv)
Hlavní obor zpěv (odd.jazz zpěv)
Šansón zpěv ( odd.pop.zpěv)
Šansón zpěv (odd.herectví)
Renata Drössler patří mezi stále jasněji zářící stálice českého šansonu. Její zralý a procítěný projev hypnotizuje publikum.
Její elektrizující projev je nádherným snoubením jejího zpěvu, porozumění textu a divadelnosti, které získala nejen díky absolutoriu na pražské DAMU, ale i třem dekádám na těch prknech, která prý znamenají svět.
Pražskému publiku se poprvé představila v první polovině devadesátých let v divadle Semafor, kde převzala repertoár po Haně Hegerové.
Renata Drössler je pravá šansonová Diva. Má za sebou více než 1000 repríz v ikonickém Draculovi, zářila také ve slavném muzikálu Antoinetta, královna Francie. Více než 20 let ztvárňuje postavu Marlene Dietrich v divadelní hře Edith a Marlene. Mimo toho má za sebou takřka 1000 vlastních koncertů a vystoupení. Celkově ji tak živě vidělo více než milion diváků.
Vydala 5 CD a první vinyl LP Motýl něhy uletí, což je reedice alba šansonů Jiřího Žáčka z roku 2015.
Zpívá v neuvěřitelných jedenácti jazycích a ve všech dokáže jít na jádro věci. Říká, že jak umělecky a životně vyzrává, tak cítí, jaké nové interpretační možnosti se jí objevují.
Je považována za autorku bonmotu, že „…šanson je román ve třech minutách...“, ona se však k autorství nehlásí, ale s výrokem souhlasí.
Jaká jí dávají čeští novináři přízviska? Prvně to byl „černý motýl českého šansonu“, potom se objevilo „česká Marlene Dietrich", či „nová Hana Hegerová". A nyní se nejčastějí objevuje „úřadující první dáma českého šansonu“.
Říká, že jsou zpěváci, kteří raději vystupují s celou kapelou a funguje jim to. Ale tu kapelu potřebují jako oblek. Jen s pianem by byli nazí. Jí to nevadí, může být nahá. Oblek nepotřebuje.
Jde až na dřeň a garantujeme vám, že vás to srovná se zemí. Život je o emocích. Vítejte.

MgA. Martina Ema Gasparovič
Vedoucí absolvenských prací (odd. herectví)
Herectví, Jevištní mluva (odd. jazzové hudby)
Jevištní mluva (odd. populárního zpěvu)
Základy herectví (odd. world music)
Martina se narodila v umělecké rodině v Praze na Malé Straně. Již od předškolního věku se věnovala klasickému baletu v přípravce ND, stepu a zpívala v Dětském pěveckém sboru Čs. rozhlasu. Později soutěžila ve společenském a výrazovém tanci. V letech 1979–1984 vystudovala herectví na Divadelní fakultě AMU pod vedením Miloše Nedbala, Jany Hlaváčové, Františka Laurina; absolvovala v Divadle DISK hrou V. K. Klicpery: Každý něco pro vlast v režii Jana Buriana. Po promoci se stala členkou hereckého souboru Klicperova divadla v Hradci Králové, hostovala v pražském Švandově divadle, v poetické kavárně Viola a v Divadle v Řeznické. Dalším divadelním krokem bylo angažmá ve Středočeském divadle Kladno – Mladá Boleslav. Na jevišti tohoto divadla vytvořila řadu rolí ve hrách světových i českých autorů. Je známá také jako filmová a televizní herečka. Vytvořila desítky rolí pod vedením významných českých režisérů např. František Vláčil, Antonín Kachlík, Otakar Vávra, Věra Chytilová, Ladislav Smoljak, Věra Jordánová, Václav Vorlíček, F. A. Brabec, Irena Pavlásková, Milan Cieslar, Tomáš Vorel. Od roku 2014 působí jako pedagog jevištní mluvy na Katedře činoherního divadla DAMU. Zároveň přednáší na Filozofické fakultě UK v Praze na Univerzitě třetího věku program Mluvit či nemluvit. Od letošního roku vyučuje na Konzervatoři Jana Deyla a také Mezinárodní konzervatoři Praha.

Jarmila Žilková, DiS.
Zpěv
Vystudovala Pražskou konservatoř obor zpěv a hra na harfu. Ještě v době studií byla oceněna na interpretačních pěveckých soutěžích v Karlových Varech a v Brně. Se svým otcem, flétnistou Václavem Žilkou, spolupracovala jako zpěvačka a harfenistka v komorním souboru Pražské duo. Svůj zpěv doprovázela na harfu po vzoru irských zpívajících harfenistů. Tímto nevšedním spojením inspirovala české komponisty k napsání hudby, kterou premierovala na koncertech Pražského dua. Petr Eben jí věnoval známé Truvérské písně. V Národním divadle vystoupila v rolích první žínky v Rusalce, Barberiny ve Figarově svatbě a pod., v ostravské opeře ztvárnila Mařenku z Prodané nevěsty, na zájezdech v Německu si zazpívala roli první dámy v Kouzelné flétně. Jako mnohaletá členka renomovaného komorního tělesa PKS, i jako solistka PKO, České filharmonie, Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Filharmonie Brno, Moravské filharmonie Olomouc vystoupila na nejvýznačnějších koncertních a festivalových operních podiích u nás , v celé Evropě, Asii, Latinské Americe, Austrálii a natočila bezpočet snímků pro Český rozhlas a televizi, Supraphon, Chandos aj. V posledních letech se prosadila ve vysílání Českého rozhlasu stanice Vltava, kde se autorsky podílela na pořadu Slovo o hudbě, věnovanému tkzv. vážné hudbě, jejím autorům a interpretům. Již několik let se věnuje pedagogické činnosti . Netradičním a ojedinělým způsobem se věnuje vzdělávání dětí a mládeže ve své hudební škole v Praze.

Michaela Dolinová, DiS.
Hlavní obor herectví (odd. herectví)
Základy herectví (odd. populárního zpěvu)
Po absolutoriu na Pražské konzervatoři vzala angažmá v Kladenském divadle a zároveň hostovala v Semaforu, odtud však přešla do soukromého Divadla Josefa Dvořáka. Film a televize ji objevily začátkem 80. let - ZAHRADA DĚTÍ (1982), JAK BÁSNÍCI PŘICHÁZEJÍ O ILUZE (1984), povědomá je nám v roli nesmělé, brýlaté knihovnice Anny - svobodné matky v seriálu CHLAPI A CHLAPCI (1988). Po revoluci filmových nabídek ubylo a dnes si M. Dolinovou občas připomeneme v nováckém seriálu ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ (2005), kde hraje v menší roli zdravotní sestry Marie. Paralelně uváděla s kolegou Michalem Jagelkou SNÍDANI na Nově, ovšem určité neshody s vedením televize a nová koncepce pořadu byly příčinou ukončení spolupráce. V 90. letech nastoupila do Hudebního divadla v Karlíně a umělecky se našla v muzikálech - KLEC BLÁZNŮ, JOZEFÍNA, ŘEK ZORBA, VIKTOR - VIKTORIE, v současnosti COCO CHANEL. Prezentuje se také jako tvář a moderátorka švédské kosmetiky, angažuje se v projektu BABYBOXŮ a připravuje svůj vlastní moderátorský pořad. V soukromí se M. Dolinová loni rozvedla ( po vzájemné dohodě a ve vší korektnosti) po 15-ti letém manželství s publicistou Jaroslavem Tučkem, se kterým má dvě dcery- Terezu (11) a Julii (8) a zanedlouho se provdala podruhé (na zámečku v Libni), jejím manželem je známý pražský soudce Jan Sváček.
Studentům se věnuje od 1 -2 ročníku až po ročník maturitní. Věnuje se etudám, improvizaci a hereckým textům, povídkám, monologům, dialogům. Pracuje i se základy moderování. Dbá na to, aby studenti vždy zvládli text nejen zpaměti, ale i významově. Protože jen tak se dá stavět do výšky. Pravidelně se podílí na maturitních představeních, zejména odd.Rock-opery.
Jejím mottem je „ Vždy vědět , proč stojím v danou chvíli na pódiu a zpívám danou píseň. Když to budete vědět vy, poznají to i posluchači“.

Veronika Gaierová
Hlavní obor Herectví
Základy herectví - Rockový zpěv
Na filmovém plátně debutovala poměrně velkou úlohou učnice Moniky ve filmu HOUSATA (1979). Na Státní konzervatoř se dostala až na druhý pokus, mezitím navštěvovala Lidovou konzervatoř. Za studií dostala další příležitosti před kamerou, větší role hrála ve filmech DIVOKÝ KONÍK RYN (1981) nebo AŽ DO KONCE (1984). Jako studentka hostovala v Městských divadlech pražských (Drobečky z perníku), hudebně-dramatické oddělení Státní konzervatoře absolvovala v roce 1985, načež hrála v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a Divadle E. F. Buriana v Praze. Mezitím se zviditelnila jednou z hlavních rolí v seriálu BYLO NÁS ŠEST (1985), velkou příležitost dostala také v dodnes populární komedii COPAK JE TO ZA VOJÁKA? (1987), kde hrála Vlastu, vyvolenou dívku hlavního hrdiny.
V letech 1990-1994 hrála Veronika Gajerová v Divadle Labyrint (dříve Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého), od poloviny devadesátých let patří k oporám hereckého souboru Městských divadel pražských, původně to bylo hlavně Divadlo ABC, později také Divadlo Rokoko. Vedle dramatických postav (Jmenovala jsem se Marie Antoinetta) nachází bohaté uplatnění v žánru hudebních komedií a muzikálů (Limonádový Joe, Funny Girl, Šakalí léta). V poslední době mohou diváci Veroniku Gajerovou vidět v představeních Král Lear nebo Pan Kaplan má stále třídu rád, znovu hraje také na jevišti Divadla ABC (Konečně šťastná?).
Před filmovou kamerou se od konce osmdesátých let Veronika Gajerová objevuje jen zřídka, pozornost diváků jí ale vyneslo několik dalších seriálových rolí (MÍSTO NAHOŘE, 2004; ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ, 2005), hrála také v televizních pohádkách. Ve filmu se po dlouhé době uplatnila v malé, ale zapamatovatelné úloze manželky jednoho z popravených vesničanů v dramatu HABERMANNŮV MLÝN (2010). Důležitou součástí práce Veroniky Gajerové je dabing, poprvé se výrazněji uplatnila v českém znění seriálu MĚSTEČKO TWIN PEAKS, titulní roli namluvila ve francouzském kriminálním seriálu JULIE LESCAUTOVÁ, diváci ji znají také jako Samanthu v populárním sitcomu SEX VE MĚSTĚ, nadabovala také desítky zahraničních filmů.

Marcela Březinová
Marcela Březinová (*1960) je stálicí na poli populární hudby již čtyřicátým rokem se zálibou v bluesových a soulových písních.Oslňuje originálním,nezaměnitelným hlasem a její koncerty představují bezprostřední zážitek z hudby s obrovskou dávkou vitality a energie.
Spoluzakladatelka legendární kapely OK Band spolupracovala i nadále spolupracuje s významnými osobnostmi hudební scény:
Karlem Svobodou,Vladimírem Kočandrle,Leškem Semelkou,Ivanem Hlasem,Slávkem Jandou,Jiřím Šímou...Nazpívala hity Pár slov
a dost,Hádej,Snad za to může láska,Chanson d'Amour,Blues pro havrana,Na kopcích a v minulém roce dokonce titulní píseň
Circle Of Life filmového trháku The Lion King.
V současné době se věnuje přípravám dalšího sólového alba k významnému životnímu jubileu,které oslavila na podzim 2020.
Je autorkou projektu "Veselé zpívání",v rámci kterého se snaží zpíváním a hudbou otevírat srdce dětem,dospělým i seniorům.Pomocí manter,intuitivního tance zažijete potěšení,splynutí i radost,která je zárověň meditací i nejlepším lékem!
Spolupracuje s Petrem Ožanou-"SPOJENI HUDBOU" je koncertem plným hudebních lahůdek
s ingrediencemi blues i rocku a hlavně všeho,co si představíte...
Řadu let vede Oddělení populárního zpěvu na Mezinárodní konzervatoři Praha,
kde vyučuje INTERPRETACI,která je,jak sama s oblibou říká DNA každého zpěváka.
Snaží se rozvíjet osobnost studenta a jeho schopnost,během studia na MKP interpretovat různá odvětví
a směry populární hudby s přesvědčivou lehkostí.
Více o aktivitách na www.marcelabrezinova.cz,nebo FB...

Petr Batěk
V přípravě divadla v Chebu, kam přestoupil ze scény Městského divadla v Mostě (2000-2008). Svou divadelní pouť započal přibližně v roce 1994 v několika plzeňských neprofesionálních souborech jako například Dialog nebo Okřídlený vůl. Zkušenosti z oblasti loutkového a alternativního divadla si odnesl ze svého prvního angažmá v Divadle rozmanitostí. V poslední době jej můžete vidět také v některých inscenacích na scéně Divadla na Vinohradech, nebo plzeňského divadla Alfa.
Od svých patnácti let se věnuje hudbě a jako hráč na bicí nástroje prošel několika hudebními skupinami (např. Tudor, Fatamorgana, The Hind Window, Petr Kalandra memory band, The End of Colours, The Doors revival). Dále hraje na kytaru a zpívá - nejčastěji ve skupině Pokoj č. 26, která připomíná tvorbu legendárního zpěváka Petra Nováka.
Před vstupem do profesionálního divadla pracoval jako redaktor zpravodajství v Českém rozhlasu Plzeň. V současnosti se v roli moderátora objevuje na mnoha akcích rozličného druhu (např. městské slavnosti, plesy, festivaly, tématické večery či různé diskusní pořady). K mikrofonu se do Českého rozhlasu rád vrací dál, ovšem častěji jako herec.

MgA. František Skřípek
Hlavní obor Herectví,
Umělecký přednes
Herec František SKŘÍPEK je syn televizního architekta a jevištního výtvarníka Františka Skřípka (*1923). Absolvoval DAMU (1974) a nastoupil do angažmá v Divadle Jiřího Wolkera v Praze, roku 1990 se stal hercem a vedoucím provozu pražského Studia Ypsilon a od roku 1994 působí jako herec a ředitel Městského divadla Mladá Boleslav. Vedle herectví se věnuje uměleckému přednesu, který i vyučoval na DAMU (1981–90). Stal se trojnásobným vítězem celostátní soutěže mladých profesionálů v uměleckém přednesu (1974, 1975 a 1979). Jeho skromná filmografie obsahuje převážně politicky exponované tituly, příběhy o problémech současné mládež a snímky s kriminálními zápletkami, kde se objevil v menších úlohách kluka (Maturita za školou, 1973), studenta (Poslední ples na rožnovské plovárně, 1974), syna ředitele taxislužby (Za volantem nepřítel, 1974), uprchlíka z totálního nasazení (Mys dobré naděje, 1975), četaře (Drsná Planina, 1979) a svazáka (Koncert, 1980). Nakonec ho neminula ani role hlavního hrdiny, jakého zosobňoval mladý idealistický učitel Jan Poncar v Traplově pedagogické agitce Velké přání (1981), ale zároveň šlo o zatím poslední úlohu na film. plátně. Zahrál si i ve studentském filmu FAMU (Vidět dvojmo, 1983). Postavy chlapců a mladíků hrál také v televizi (Lítost, 1970; Puding à la Chipolatta, 1972; Tomík v nesnázích, 1976), kde se objevil i v seriálu Nejmladší z rodu Hamrů (1975) a zatím naposled v pohádce Perníkářka a větrný mládenec (1990).

MgA. Daniela Zálešáková
Akrobacie, vyučovací praxe, metodika hl. oboru
Absolventka DAMU oboru dramatická výchova, současně studovala na divadelní škole AHK v Amsterdamu fyzické divadlo a tanec, kterému se po studiu několik let věnovala. Po narození dětí přijala místo v souboru dětského divadla, se kterým sehrála stovky představení po celé republice. Vedle hraní se vždy věnovala tanci, výuce taneční a pohybové výchovy dětí, choreografii a v poslední době je i certifikovanou lektorkou jógy.

Radka Stupková, DiS.
Hlavní obor herectví a dabing (odd. herectví)
Herečka, dabérka, režisérka.
Producentka a umělecký šéf Divadelní společnosti Starbag.
Zakladatelka a lektorka Starbag Ateliéru.
Vystudovala hudebně dramatický obor na Státní konzervatoři Praha v letech 1977 – 1983
Působila v divadlech: Divadlo A.Dvořaka v Příbrami, Divadlo Na Vinohradech, divadlo Semafor, Divadelní společnost Josefa Dvořáka....
Ve filmu debutovala v roce 1978 ve snímku režiséra Jiřího Hanibala: „Leť, ptáku, leť.“!, v televizi o rok později (1979) v jedné z hlavních rolí inscenace "V pozdním dešti"...
Hrála v televizním muzikálu Stvoření světa, kde ztvárnila postavu Evy.
Seriály ve kterých jste jí mohli vidět: např. Bambinot, Pojišťovna štěstí, Ordinace v růžové zahradě, Náves, Vyprávěj, Ach ty vraždy!, Život je ples, Obchoďák, Cesty domů, Policajti z předměstí, Bezdružice, Ohnivý kuře, VIP Vraždy, Modrý kód...
Jako moderátorka působila v České Televizi, v Tv Nova a Tv Barrandov.
Nyní, mimo jiné, úzce spolupracuje s Českou televizí s redakcí pro děti a mládež (např. Studio Kamarád...) a produkcemi pořadů "Chcete mě?" a "Televizní klub neslyšících".
Od roku 1990 se intenzivně věnuje i dabingu, v němž působila nejen jako herečka-dabérka, ale i režisérka a úpravkyně dialogů.
Svůj hlas propůjčila např. těmto slavným osobnostem:
Nastassja Kinski, Julia Ormond, Jennifer Coolidge, Charlize Theron, Julia Sweeney, Catherine O’Hara, Leslie Hope, apod.
Od roku 2009 se věnuje i soukromé lektorské činnosti v oblasti herectví.
V lednu 2019 uvedla jako producentka v české premiéře francouzskou divadelní komedii s názvem "Kdy to bylo naposledy", ve které hraje i hlavní ženskou roli. (Uvádí Divadlo Starbag v Divadle Bez Hranic a na zájezdech)

Barbora Leierová
Jevištní mluva (odd. herectví, populárního zpěvu, world music)
Poprvé jsem na jevišti profesionálního divadla stála v roce 1993, na scéně Těšínského divadla, kde jsem hrála do roku 1996. Během studia na hudebně-dramatickém oddělení Janáčkovy konzervatoře v Ostravě jsem hostovala v Národním divadle Moravskoslezském v Ostravě, jak v činohře, tak i v operetě, protože mě to vždycky táhlo ke zpívání a moc se mi líbilo propojení herectví, zpěvu a tance. Mé první angažmá jsem získala ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, které kromě činohry uvádělo i skvělé muzikály. Po příchodu do Prahy jsem začala spolupracovat jako sólistka, s úžasným muzikálovým režisérem Jozefem Bednárikem, a od té doby se, ač herečka, věnuji převážně muzikálu. Měla jsem štěstí na krásnou hereckou a pěveckou práci v divadle Hybernia, v divadle Minor, Městském divadle v Mostě a v Hudebním divadle Karlín, kde hraji dodnes Nymfu v mém milovaném muzikále Dracula.
Věnuji se také koncertní činnosti a vystupuji s repertoárem českých a světových muzikálových árií.
Po celou svou hereckou kariéru průběžně spolupracuji s ČT, TV Nova i TV Prima na seriálech a dokumentárních pořadech.
Od roku 2010 se soukromě věnuji pedagogické činnosti a od roku 2020 jsem pedagogem jevištní mluvy na Mezinárodní konzervatoři v Praze.

Sára Bukovská
Ansámblový zpěv - Muzikál
Šansón - Pop, Herectví
Sára Bukovská je sbormistryně, skladatelka, dirigentka, klavíristka, textařka, aranžérka.
Spolupracovala se všemi předními hudebními divadly jako Hudební divadlo Karlín, Studio Dva Činoherní klub, Divadlo na Vinohradech, Divadlo J.K.Tyla.
V současné době má kapelu ENSOUL s hercem Petrem Vaňkem, obsahující výlučně autorskou tvorbu.
Spolupracuje s předními českými umělci (Lucie Bílá, Erika Stárková, Karel Roden, Eva Holubová aj.)
Získala cenu za nejlepší hudbu k představení Sam.
Skládá i pro český rozhlas a Timpanum.
Nyní se poprvé vydala na cestu učení mladých umělců, které je velice naplňuje.

Miroslav Lukačovič
Dějiny divadla (odd. herectví)
2024 / tvorba metodických materiálov a podkladov pre aktivity v multimediálnej učebnici theatrum.online 2023 – 2024 / Lektor herectva, tvorivého písania a réžie Divadlo Procity Praha 2023 / Lektor hereckého kurzu Festival Letní Letná Praha 2020 – 2021 / Interný dramaturg Divadlo Andreja Bagara v Nitre 2019 – 2020 / Pedagóg LDO ZUŠ Rosinského v Nitre 2018 - súčasnosť / Autor recenzií, článkov a rozhovorov Portál mloki.sk, časopisy A2 a Kapitál 2016 – súčasnosť / Lektor hudobno-textárskej dielne Medzinárodný umelecký festival LETAVY
Divadelní režie: 2024 / 1950: Horáková ON AIR Divadlo Radost Brno 2022 / Kočka v oreganu (T. Betts) Slovácké divadlo v Uherskom Hradišti 2019 / Jméno (J. Fosse) Divadlo Mandragora Dílna / Městské Divadlo Zlín 2019 / Tučňáci koláč nesvedou (U. Hub) Divadlo Šumperk 2019 / Ako sa chytá radosť (F. Hrubín, J. Molnár, M. Lukačovič) Bábkové divadlo na Rázcestí Banská Bystrica 2019 / Ráj: zážitková přednáška Centrum experimentálního divadla Brno (Husa na Provázku)














