top of page
TEORIESTART

ODDĚLENÍ ODBORNÉ TEORIE

Mgr. et Bc. Jan Rezek, DiS.

rezek.jpg
Pinkas-foto.jpg
petranek300.jpg
trtik.jpg
mazourova300.jpg
Pelikán_obličej.jpg
maresova.jpg
1571137140-zbynek-mateju-3-1.jpg
download (7).jpg
rezek.jpg

Vedoucí oddělení:

Mgr. et Bc. Jan Rezek, DiS.

ODDĚLENí ODBORNÉ TEORIE

petranek300.jpg

Tajemník oddělení
Mgr. Pavel Petráněk

 

Oddělení všeobecné teorie zajišťuje studentům Mezinárodní pražské konzervatoře kvalitní vzdělání na poli povinných středoškolských předmětů, jako je např. český jazyk, cizí jazyk, dějepis, občanská nauka, informatika apod., z nichž některé jsou součástí závěrečné maturitní zkoušky. Maturitní ročníky se proto intenzivně připravují ke zkouškám, které potom z velké části úspěšně skládají. 

Oddělení odborné teorie, sestávající se z kvalifikovaných pedagogů, vyučuje odbornou teorii v rámci šestiletého studia všechny studenty denního studia. Ačkoliv výuka probíhá formou hromadných přednášek a cvičení, uplatňujeme rovněž individuální přístup ke každému studentovi. Výkladová část výuky je pravidelně doplňována exkurzemi a výstavami. Pedagogové připravují studenty k maturitním a absolventským zkouškám, a v rámci přijímacích zkoušek se podílí na přípravných kurzech hudební teorie, nezbytné pro úspěšné vykonání talentových zkoušek. 
Na Mezinárodní konzervatoři Praha nevnímáme hudební teorii jako suché poučky a protivná pravidla. Společně nacházíme souvislosti a zákonitosti hudební řeči i prostředí, ve které se touto řečí hovoří. Snažíme se ukázat, že i na šedivé teorii mohou kvést zelené lístky poznání… 

rezek.jpg

Mgr. et Bc. Jan Rezek, DiS.
vedoucí oddělení

pedagog na gymnáziích v Praze a v Karlových Varech, dirigent různých orchestrů, sbormistr Karlovarského pěveckého sboru a Svatojakubského sboru v Praze, absolutorium na Pražské konzervatoři (violoncello), na Konzervatoři Jana Ježka (dirigování) a na pedagogické fakultě UK (sbormistrovství a HV), pravidelná koncertní činnost,

mazourova300.jpg

MgA. Markéta Mazourová, Ph.D.

Cesta Markéty Mazourové (bicí nástroje) na Hudební fakultu AMU v Praze vedla přes Akademické gymnázium a Konzervatoř v Praze. Na ní vystudovala několik oborů. Nejdříve to byl klavír u profesora Michala Rezka, potom skladba populární hudby u profesorů Angelo Michajlova a Petra Maláska a nakonec bicí nástroje u profesorů Václava Mazáčka a Milana Adamce. V roce 2006 dokončila pražskou HAMU, kde jejími učiteli byli Doc. Vladimír Vlasák a MgA. Tomáš Ondrůšek.

Markéta Mazourová vystupuje jako sólistka na bicí nástroje. Zúčastnila se několika soutěží na bicí nástroje, z nichž si odnesla ceny (vítězství v soutěži YMFE v roce 2001, v témže roce 2. místo v Soutěži konzervatoří České a Slovenské republiky). Vedle sólistické činnosti spolupracuje s řadou orchestrů a souborů, hostovala např. v Komorní filharmonii Pardubice, Agonu, Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK, Komorním orchestru Berg, Komorním orchestru Dvořákova kraje a Pražské komorní filharmonii, hrála se Saxofonovým kvartetem Bohemia aj.

Zůstala věrná i skladatelské činnosti. Za její největší úspěch lze považovat 1. místo v mezinárodní soutěži Song Expo Benelux International Song and Culture Festival 2000. Stejné ocenění získala i v roce 2002 a 2004. Dalším výrazným úspěchem bylo 3. místo na XI. mezinárodním POPFESTu 2002 v Bulharsku. Její písně se hrály na řadě mezinárodních hudebních festivalů, např. v Egyptě, Rumunsku a na Maltě. Z domácích skladatelských úspěchů lze uvést 2. a 3. místo v soutěži Evropská databanka Zlíntalent 2001, 1. místo v téže soutěži v roce 2003, dále pak 3. místo ve skladatelské soutěži Dětská nota 2000 a Cena diváka v roce 2001, Zlíntalent 2004 – Cena diváků, Dětská nota 2004 – 2. místo a Dětská nota 2005 – 1., 2. místo a Cena diváků. Napsala asi sto písní, včetně textů. Některé vyšly na nosičích hudebních nakladatelství BM Music, Popron a Universal. Kromě písní píše i instrumentální skladby, především pro bicí nástroje, komorní hudbu a melodramy. Je také autorkou scénické hudby: M. Kundera – Jakub a jeho pán, M.Gilbert – Hilda  a pohádka Čarodějný bál.

petranek300.jpg

Mgr. Pavel Petráněk

 Narozen 1977. V letech 1996–2001 studoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2000–2002 působil jako dramaturg Státní opery Praha, 2002–2007 jako vedoucí dramaturg Opery Národního divadla v Praze, 2007–2008 v Knihovně Václava Havla, paralelně v letech 2007–2011 v dokumentačním centru Státní opery Praha, 2008–2011 jako dramaturg České filharmonie, 2011 dramaturg Státní opery Praha, 2012–2013 šéfdramaturg – vedoucí kreativního oddělení Opery Národního divadla, 2013–2014 dramaturg opery Národního divadla Brno. Od roku 2013 je dramaturgem spolku opera povera a redaktorem v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK. V letech 1999–2013 spolupracoval jako redaktor s Mezinárodním operním festivalem Smetanova Litomyšl, v letech 2010–2011 s Mezinárodním hudebním festivalem Dvořákova Praha a v letech 2011–2013 s Českou filharmonií. Ve Státní opeře Praha inicioval vydání a působil jako editor publikací Richard Wagner: Opera a drama; Richard Wagner: Prsten Nibelungův; Dorota Gremlicová: Taneční umění na scénách Nového německého divadla v Praze (1888–1938), byl redaktorem knih Tomáše Vrbky Státní opera Praha – Historie divadla v obrazech a datech. Opera 1888–2002 a Státní opera Praha – Historie divadla v obrazech a datech. Opereta & balet 1888–2008. Jako editor řídil Knihovnu opery Národního divadla (vydáno 10 svazků), kde vyšla jeho publikace Operní tvorba Rudolfa Karla, jako spoluautor se podílel na publikacích Richard Wagner a česká kultura; Daniel Dvořák & Jiří Nekvasil a jejich divadlo; Ladislav Štros – Má cesta operou. V edici Knihovny opery ND dále vydal sborník Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární studie (ed. Helena Spurná), inicioval české vydání Wagnerových textů týkajících se jeho tetralogie: Richard Wagner a Prsten Nibelungův. Jako pravidelný spolupracovník Institutu umění – Divadelního ústavu je autorem hesel a redaktorem České divadelní encyklopedie – Hudební divadlo 19. století, autorem hesel o hudbě pro Velkou všeobecnou encyklopedii Diderot. Spolupracoval na knize J. Ludvové Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845–1945 a na knize A. Jakubcové Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Podílel se na publikování repertoáru Stavovského divadla 1815–1826, v současné době spolupracuje v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na identifikaci historického repertoáru Stavovského divadla. Pravidelně spolupracoval s Českým rozhlasem – v rámci cyklu Slovo o hudbě připravil devítidílný seriál o českých neznámých skladatelích 19. století Co Čech, to muzikant, seriál o neoperních dílech operních skladatelů, pořady v cyklu Euphonia – Česká hudba světu. Publikoval v katalozích Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, v hudebních časopisech (Hudební rozhledy, Harmonie, Hudobný život, ad.) a v Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 Sestavil Soupis operního repertoáru v Čechách 1623–2003 a Přehled skladatelů, oper, libretistů a literárních předloh v české opeře 1687–2006 (rukopisy v Knihovně Divadelního ústavu v Praze). Absolvoval stáž v rámci projektu Leonardo da Vinci v oddělení dramaturgie v Théâtre Royal de la Monnaie v Bruselu.

Pelikán_obličej.jpg

MgA. Jaroslav Pelikán

Jaroslav Pelikán (*1970) byl od dětství členem Kühnova dětského sboru, kde získal vztah k hudbě. Na Pražské konzervatoři studoval hru na flétnu (u Jana Riedlbaucha) a skladbu (u Jindřicha Felda). Ve studiu dále pokračoval na pražské AMU (hra na flétnu u Františka Čecha a Jiřího Válka, skladba u Václava Riedlbaucha a Juraje Filase). V letech 1992-93 působil jako hudebník ve svobodném povolání v Brazílii, kde na východním pobřeží ve městě Belém vyučoval na konzervatoři a hrál v dechovém kvintetu a v "Orquestra da Camera do Para". Od roku 1996 je prvním flétnistou orchestru pražského Národního divadla. Jako sólista vystupuje s řadou orchestrů, např. s Orchestrem Národního divadla, PKF – Prague Philharmonia, Komorní filharmonií Pardubice, Severočeskou filharmonií Teplice, Karlovarským symfonickým orchestrem, Talichovým komorním orchestrem, Pražským barokním orchestr, Komorní filharmonií L´Armonia Terrena, Martinů strings a s brazilským Orquestra da camera do Pará. V sólové hře se představil v Japonsku, Brazílii, Německu, Maďarsku, Francii, Itálii, Švýcarsku, Belgii, Rakousku, Slovensku aj. Doma je členem několika komorních souborů, např. DUO Jers s kytaristou Jaroslavem Novákem, dechový kvintet In uno Spirito a Dechové kvinteto Národního divadla. Jako sólista a komorní hráč se úspěšně zúčastnil několika interpretačních soutěží, např. Baden u Vídně 1991, Young Prague 1994, Mercury – Prix Vídeň 1996 a další. Účastní se na mnoha nahrávání, například CD Dua Jers " Mlčenlivé příběhy“. V roce 2007 byl jako pedagog pozván na mistrovské kurzy pořádané federální univerzitou v Brazílii. V současné době hraje na dřevěnou flétnu německé značky Anton Braun. Jako skladatel se věnuje tvorbě vokálně – instrumentální, symfonické, koncertantní i komorní. V koncertantní a komorní tvorbě převažují skladby se zastoupením převážně dechových nástrojů. Je vyhledávaným autorem interpretační soutěže festivalu Pražské jaro, pro kterou zkomponoval díla Concertino pro fagot a orchestr (2002, Bärenreiter Edition), Sonatina pro hoboj a klavír (2007, Bärenreiter Edition) a Introdukce a téma s variacemi pro flétnu a klavír (2018, Český rozhlas). Z Pelikánovy duchovní tvorby je třeba zmínit např. Stabat Mater, Missu „de Belem“ (2008) nebo Confessiones, kantátu na text sv. Augustina pro sbor se sóly a komorní orchestr (2017). Jaroslav Pelikán stál v roce 2018 u zrodu Festivalu Jakuba Jana Ryby a z jeho iniciativy byly v jeho rámci realizovány dva ročníky konferencí (2018, 2019), ze kterých se vykrystalizovala skladatelská soutěž Jakuba Jana Ryby.

trtik.jpg

Jiří Trtík, M. Mus.

Jiří Trtík (pronounced Yearshee Turteek) is a Czech composer, conductor, and educator.

Jiří has received a number of commissions and performances from world-class performers and ensembles, such as members of the Metropolitan Opera’s Lindemann Young Artist Development Program, Columbus Symphony Orchestra, Grammy Award-winning Cleveland Chamber Symphony, Kühn Mixed Choir, the principal cellist of The Cleveland Orchestra Mark Kosower, and the associate principal bassoonist of The Cleveland Orchestra Barrick Stees. His works have been performed in the Czech Republic, Slovakia, Germany, Latvia, United States, and Japan.

In 2020, Jiří has composed music for the movie Wolves on Borders (Martin Páv), which was premiered at the documentary movie festival Vision du Reel in Switzerland. Other movies that Jiří has scored are The Hunch (Nina Mikesková), Zelená Vdova (Luboš Kučera), Jdi dál (Martin Páv). He has participated in a several international masterclasses (Vocal Espoo 2014 in Finland, International Composition Masterclass in Latvia in 2014).

As a conductor, he has conducted performances of Mozart’s Requiem, B. Martinů’s Opening of the Wells, as well as he premiered choral works by several young Czech composers.

Jiří studied philosophy at the Charles University. He writes a blog about music and organizes benefit concerts.

Jiří Trtík is a recipient of 2nd prize (1st was not given) and Special Prize for The Best Czech Composition at the International Composition Competition Generace 2019 at the Janáček International Music Festival in Ostrava. He also received first-prize at the Cleveland Composers Guild Fifth Annual Collegiate Composition Competition 2018, and won the WCSMS 2018 Promising Young Composers Competition. In 2018, Jiří Trtík was honored to receive the 2018 Donald Erb Prize in Composition.

Jiří has earned his Master of Music at the Cleveland Institute of Music. He has also studied composition and conducting at the Prague Conservatory.

maresova.jpg

MgA. Jiřina Marešová, Ph.D.

Pinkas-foto.jpg

Ing. Michael Pinkas, DiS.

Ing. Michael Pinkas, DiS. je skladatel a hudební teoretik, člen Společnosti českých skladatelů a německé Společnosti pro hudební teorii (Gesellschaft für Musiktheorie). Studoval skladbu na Konzervatoři Teplice (prof. Václav Bůžek), dirigování na Konzervatoři Pardubice (prof. Jan Svejkovský) a obor Kompozice a hudební teorie na Universität für Musik und darstellende Kunst Wien (prof. Martin Lichtfuss, prof. Gesine Schröder).

Jeho skladatelská tvorba zahrnuje skladby vokálně-instrumentální i elektroakustické, hlavním těžištěm jeho hudebně teoretické práce je analýza metod rekompozice, analýza vztahu mezi notovým zápisem a interpretací soudobé hudby a klasifikace učebnic harmonie v evropském kontextu

download (7).jpg

Larissa Sakvina, Dis.

Narozena v Kazachstánu. 

Vystudovala na Konzervatoři v Kazachstanu sbormistrovství. 

Během studií  se aktivně věnovala  hudbě. 

Byla členkou církevního a komorního pěveckého sboru. Zároveň zpívala ve skupině „Inzhu“. 

Při studiích soukromě vyučovala zpěv, intonaci a vedla dětský a dospělý pěvecký sbor. 

V současné době  studuje Pražskou Konzervatoř, obor dirigování. Pravidelně zpívá v kostele a v Kühnově smíšeném sboru, učí na Základní umělecké škole zpěv a klavír.

Jiřina Marešová patří mezi nejzajímavější osobnosti mladé varhanní generace. vystudovala hru na varhany na Konzervatoři v Praze ve třídě prof. Josefa Popelky a Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze pod vedením Jaroslava Tůmy. Svá studia si ještě rozšířila na Hochschule für Musik v Hamburku ve třídě W. Zerera, a také doktorským studiem na AMU v Praze.
Již během svého studia se začala zajímat o stylovou interpretaci barokní hudby, o hru na historické typy nástrojů a o varhanní improvizaci. Účastnila se proto mnoha zahraničních mistrovských kurzů (Německo, Francie, Rakousko, Polsko), které se touto problematikou zabývaly. Pracovala pod vedením vynikajících pedagogů a interpretů, jako např. M. Haselböck, E. Ulmann, M. Sander, M. Bouvard, L. Lohmann, E. Kooimann, H. Franke ad.
V roce 2004 se stala jako jediná dívka finalistkou Mezinárodní soutěže ve varhanní improvizaci v rakouském Schläglu a v roce 2006 semifinalistkou interpretační soutěže Pražské jaro.
V současné době pedagogicky působí na AMU v Praze a na Pedagogické fakultě UK v Praze.
Vystupuje na mnoha mezinárodních hudebních festivalech (Smetanova Litomyšl, Festival barokních umění Český Krumlov, ad.) Spolupracuje s vynikajícími sólisty a hudebními tělesy (Collegium Marianum, Musica Florea, ad.) Nahrává pro Český rozhlas a televizi. Spolupracuje také s výtvarníky a divadelními soubory.

1571137140-zbynek-mateju-3-1.jpg

Zbyněk Matějů

Zbyněk Matějů je skladatel soudobé vážné hudby, rád píše baletní, scénickou a filmovou hudbu, za své skladby obdržel řadu mezinárodních ocenění.

 

„MALÁ MOŘSKÁ VÍLA na scéně Stavovského divadla líčí příběh o nešťastné přepjaté lásce, přitom svým pojetím nabízí divákům vizuální podívanou ne nepodobnou postupům filmové tvorby. Co je na ní nejsilnější? Především soudobá hudba Zbyňka Matějů, která dosahuje obdivuhodné kvality a barvitosti, ona je tím, co udržuje skutečnou dramatičnost děje.

Hudba je velikou devizou tohoto díla a je v ní obsaženo nejvíce fantazie.“
 

  • Black Facebook Icon
bottom of page